POUTA ŽIVOTA - kapitoly

"Je to krutost, jestliže je necháš trpět, jen abys je na konci mohl dovést  k triumfu?"

― Johnny Rich, The Human Script 

Toto je poslední kapitola prvního dílu. Pouta života jsou fanfiction na Harryho Pottera. Jejími tématy jsou přátelství, nalezení smyslu života a uzdravení se po fyzické i psychické stránce.

Bylo tam... bohaté přítmí. Jakmile se za ním zavřely závěsy, všechen zvuk ze sálu se ztlumil. Dvě delší stěny byly průsvitné. Jedním takovým oknem bylo vidět zpátky do sálu a druhým na večerní zahradu, kde zrovna skupina lidí přistávala na košťatech. Venku už byla tma, ale díky velkým vznášejícím se zářivým koulím bylo pořád vidět.

Vážně se mu tam nechtělo. Kdyby vedle něj nestáli Severus s Hubertem, vůbec by tam nešel. Ale nemůže je tam nechat jít samotné. Pro jistotu těsně před odchodem použil trojnásobnou dávku kolínské. Promnul si prsty. Jen tak tak nesáhl do kapsy pro krabičku cigaret. Dneska měl už čtyři. Vážně to pomáhalo. Od toho vykoupání v jezeře se snažil držet,...

Večer v knihovně byl klid. Pár starších lidí sedělo u stolků za komíny knih a kromě občasného zaúpění a rázného zaklapnutí knihy bylo ticho. Severus mu vrazil do ruky seznam hned, jak ho dopsal, a pak z knihovny zdrhl. Harry si povzdechl a zakroutil nad tím hlavou.

Už hrad obešel skoro z půlky, když si znovu vzpomněl na cigaretu za uchem. Zamyslel se a pak ji strčil do kapsy. Však to vydrží. To bude v pohodě. Zrychlil krok, pak si poskočil a nakonec se dal do běhu.

Severus s povzdechnutím zavřel dveře ošetřovny. Madame Pomfreyová Harryho pustila už před hodinou. Po čtyřech dnech, kdy Harry lezl po zdech i jí po hlavě. Neměl být blb a plavat v jezeře. V listopadu! Ale teď ho prostě nenajde. S trochou štěstí ho po večerce někdo objeví, jak šplhá z vnějšku na astronomickou věž.