Zahrada zlomených růží
Trvalo dlouho, než jsem se odhodlal něco ze své tvorby zveřejnit. Něco jiné než Technický Týdeník. Týdeník, kde jsem vždy pozitivní, občas snad i vtipný, s nadhledem.
Každý však má svou temnou stránku, druhé já. Pohleďte tedy na tu mou. Alespoň tak, jak skrze básně lze hledět do lidské duše.
Důležitá informace. Nikdy jsem se básně cíleně psát neučil. Píši je jen smutný a každá z nich je snaha o vyjádření aktuálního pocitu. Za celý život jsem nenapsal čistě pozitivní báseň.
Jak v ohni dohořívají světla
Tak i má hvězda k zemi klesla
Poslední jiskry se k zemi snáší
Svou vlastní smrtí světlo zháší
Už jen uhlí září rudé
Kdo jen ví, co ze mne bude
Zda kořeny své vypustím
Či časem se rozpustím
Plameny poslední pomalu tichnou
Před svou smrtí jen jemně vzdychnou
Poslední ten výkřik nese se lesy
Ten kdo uslyší jej, neustele si
10.7.2020
Kytary hlas nocí se nese
Dráždí mou hlavu víc či snese
Po spánku toužím, zrak se klíží
Budíček neúprosně se blíží
Sny jsou nanic, spát však musím
U ohně méně času trávit zkusím
Písně krásné temnotou zní
Žádná však není tou poslední
Všechny jsou sladké, snad až moc
Ne vždy však svět je nám pro radost
Sny jsou nanic, spát však musím
U ohně méně času trávit zkusím
Srdce zlomený, zmatený
V šťastných písních ztracený
Do temnoty patřit toužím
Touhou svou sám sebe soužím
Sny jsou nanic, spát však musím
Raději neprobudit se příště zkusím
11.7.2020
Ztracený v citu lásku dává
Miluje vším s hrdostí páva
Svůj život dal a teď se vzdává
A znovu cit nahrazuje rána
Ztracený v bolesti, ve svém srdci
Naděje utíká, sic jako šneci
Jednou však dojít musí přeci
Radost nedává nic, lidi či věci
Snažil se o ně, žil jenom pro tebe
V té marné smaze dostat se do nebe
Skoro nic nedělal jenom sám pro sebe
A přeci v srdci jeho samota zebe
Poslední naděje padá k zemi zmařena
I poslední dveře zůstávají pevně zavřena
Jeho samotu ruší jej družka jeho - ozvěna
Oči již navěky zůstanou ve smrti zavřena
24.7.2020
Ležím tu sám, tak jak je tradice
Společnost nabízí snad už je márnice
Tam bych nemusel všech lidí stranit se
Zde nejsou žádné živé hranice
Jak tam teď jsem, tam patřit i budu
Stejnak jen trpím, v tomhletom bludu
Žiji snad už jen pro ostudu
Marně se vzpírám osudu
28.5.2020
Program běží, dává smysl
Dávno již překonal mou mysl
Ta stále trpí, na city umírá
Stroj taková závaží nesbírá
Programy běží, mají svou misi
Cítím se rozbitý, vedle nich, asi
Si každý z nich zaslouží snít
Více než já, důvod mají žít
Budou zde navěky
Spát mohou trvale
Mé bytí však má
Už dávno na mále
K životu chtějí jen elektřinu
Jim samota zcela je vlastní
Já stále trpím za svou vinu
Tak sakra mě zhasni!
Zdá se to vtipné
Můj kód mne přežije
Možná i že lásku
Oproti mne zažije
24.3.2020
Každá láska, každé přání
Jedno lehké zaklepání
Promění se z nenadání
Nic hezkého nepřejíc
Modlí se pro odpuštění
Touží on po zapomnění
Však dočká se zatracení
V Boha dávno nevěříc
Mnohokrát již z nebes padlý
Květ ve stínu vlhce zvadlý
Vedoucí boj dávno marný
Spasení již nechtějíc
Krátce navždy ztracený
Sám před sebou ztrapěný
Ve svém světě zmatený
Své stvoření proklejíc
18.6.2020
Já byl jsem zatracen, je to však dávno
I přes ten čas, nehovoří se o tom snadno
Já... Míval jsem společnost, kamsi jsem patřil
Poprvé růžově, bytí své já spatřil
Tehdy já... Já měl svou rodinu
Výjimečně nepatřil mezi spodinu
Nevím, co stalo se, stále v tom plavu
Nyní jsem sám, ztracený v davu
Zatratili mě, prokleli nastokrát
Tehdy já mlčel jen, akorát...
Stále to nechápu, co tehdy se stalo
Že všechno mé štěstí trvale popraskalo
Jsem nyní zlomený, amfora bez ucha
Toulám se světem sám, ztracenec bez ducha
8/12/2019
Poslední paprsky dne
Za obzorem mizí
Čekal jsem to- co děje se zde
Cítím se být cizí
Dnu přijdu si být
Dokonale zcizený
V noci však také
Naprosto jsem ztracený
Jakoby cesta, kam mám se dát
Mizela mi před zrakem
Nevím teď, co mám si přát
Vše zakryto tmavým mrakem
17.10.2019
Srdce bolí, umírá
Nech ho prosím ležet
Naděje již skomírá
Nechce dále běžet
Honit se za přeludem
Nějakou tou vizí
Co ihned je za rohem
Zase někam zmizí
Všechno jednou vyčerpá se
Nyní sotva žije
Bez víry už potlouká se
Uvnitř dávno hnije
4.11.2019
- Tao
