Zahrada zlomených růží

25.07.2020

Trvalo dlouho, než jsem se odhodlal něco ze své tvorby zveřejnit. Něco jiné než Technický Týdeník. Týdeník, kde jsem vždy pozitivní, občas snad i vtipný, s nadhledem.

Každý však má svou temnou stránku, druhé já. Pohleďte tedy na tu mou. Alespoň tak, jak skrze básně lze hledět do lidské duše.

Důležitá informace. Nikdy jsem se básně cíleně psát neučil. Píši je jen smutný a každá z nich je snaha o vyjádření aktuálního pocitu. Za celý život jsem nenapsal čistě pozitivní báseň.


Jak v ohni dohořívají světla

Tak i má hvězda k zemi klesla

Poslední jiskry se k zemi snáší

Svou vlastní smrtí světlo zháší


Už jen uhlí září rudé

Kdo jen ví, co ze mne bude

Zda kořeny své vypustím

Či časem se rozpustím


Plameny poslední pomalu tichnou

Před svou smrtí jen jemně vzdychnou

Poslední ten výkřik nese se lesy

Ten kdo uslyší jej, neustele si

10.7.2020



Kytary hlas nocí se nese

Dráždí mou hlavu víc či snese

Po spánku toužím, zrak se klíží

Budíček neúprosně se blíží


Sny jsou nanic, spát však musím

U ohně méně času trávit zkusím


Písně krásné temnotou zní

Žádná však není tou poslední

Všechny jsou sladké, snad až moc

Ne vždy však svět je nám pro radost


Sny jsou nanic, spát však musím

U ohně méně času trávit zkusím


Srdce zlomený, zmatený

V šťastných písních ztracený

Do temnoty patřit toužím

Touhou svou sám sebe soužím


Sny jsou nanic, spát však musím

Raději neprobudit se příště zkusím


11.7.2020



Ztracený v citu lásku dává

Miluje vším s hrdostí páva

Svůj život dal a teď se vzdává

A znovu cit nahrazuje rána


Ztracený v bolesti, ve svém srdci

Naděje utíká, sic jako šneci

Jednou však dojít musí přeci

Radost nedává nic, lidi či věci


Snažil se o ně, žil jenom pro tebe

V té marné smaze dostat se do nebe

Skoro nic nedělal jenom sám pro sebe

A přeci v srdci jeho samota zebe


Poslední naděje padá k zemi zmařena

I poslední dveře zůstávají pevně zavřena

Jeho samotu ruší jej družka jeho - ozvěna

Oči již navěky zůstanou ve smrti zavřena


24.7.2020



Ležím tu sám, tak jak je tradice

Společnost nabízí snad už je márnice

Tam bych nemusel všech lidí stranit se

Zde nejsou žádné živé hranice


Jak tam teď jsem, tam patřit i budu

Stejnak jen trpím, v tomhletom bludu

Žiji snad už jen pro ostudu

Marně se vzpírám osudu

28.5.2020



Program běží, dává smysl

Dávno již překonal mou mysl

Ta stále trpí, na city umírá

Stroj taková závaží nesbírá


Programy běží, mají svou misi

Cítím se rozbitý, vedle nich, asi

Si každý z nich zaslouží snít

Více než já, důvod mají žít


Budou zde navěky

Spát mohou trvale

Mé bytí však má

Už dávno na mále


K životu chtějí jen elektřinu

Jim samota zcela je vlastní

Já stále trpím za svou vinu

Tak sakra mě zhasni!


Zdá se to vtipné

Můj kód mne přežije

Možná i že lásku

Oproti mne zažije


24.3.2020



Každá láska, každé přání

Jedno lehké zaklepání

Promění se z nenadání

Nic hezkého nepřejíc


Modlí se pro odpuštění

Touží on po zapomnění

Však dočká se zatracení

V Boha dávno nevěříc


Mnohokrát již z nebes padlý

Květ ve stínu vlhce zvadlý

Vedoucí boj dávno marný

Spasení již nechtějíc


Krátce navždy ztracený

Sám před sebou ztrapěný

Ve svém světě zmatený

Své stvoření proklejíc

18.6.2020



Já byl jsem zatracen, je to však dávno

I přes ten čas, nehovoří se o tom snadno

Já... Míval jsem společnost, kamsi jsem patřil

Poprvé růžově, bytí své já spatřil

Tehdy já... Já měl svou rodinu

Výjimečně nepatřil mezi spodinu

Nevím, co stalo se, stále v tom plavu

Nyní jsem sám, ztracený v davu

Zatratili mě, prokleli nastokrát

Tehdy já mlčel jen, akorát...

Stále to nechápu, co tehdy se stalo

Že všechno mé štěstí trvale popraskalo

Jsem nyní zlomený, amfora bez ucha

Toulám se světem sám, ztracenec bez ducha

8/12/2019



Poslední paprsky dne

Za obzorem mizí

Čekal jsem to- co děje se zde

Cítím se být cizí


Dnu přijdu si být

Dokonale zcizený

V noci však také

Naprosto jsem ztracený


Jakoby cesta, kam mám se dát

Mizela mi před zrakem

Nevím teď, co mám si přát

Vše zakryto tmavým mrakem

17.10.2019



Srdce bolí, umírá

Nech ho prosím ležet

Naděje již skomírá

Nechce dále běžet


Honit se za přeludem

Nějakou tou vizí

Co ihned je za rohem

Zase někam zmizí


Všechno jednou vyčerpá se

Nyní sotva žije

Bez víry už potlouká se

Uvnitř dávno hnije

4.11.2019

- Tao