Vánoční šílenství

17.12.2019

Už máte napečeno? Tak tahle otázka mě už děsí. Můžete ji čekat na začátku prosince, u některých nadšenců už v půlce listopadu. Následují ji dotazy typu Máte umytá okna? a Kde jste koupili stromeček?, případně Už máte zabalené dárky?

Ne, ne, ne a ne. Nemáme napečeno. Cukroví dostáváme od babiček. A je ho tolik, že ho jíme ještě v únoru. Všichni a povinně. Někdy se nám objeví u kafe ještě v červenci, protože babička se kamarádí nejen s cukrovím, ale i s mrazákem.

Mýt okna v zimě odmítám. Přes záclony stejně nejsou vidět a aspoň nenastydnu. Na to je zase expert druhá babička. Ta kvůli čistým oknům v sedmém patře neváhá riskovat své zdraví. Doma už jen kroutíme hlavou, když se dozvíme, že zase někde spadla nebo že ji chytil trojklanný nerv. Nedá si říct. Vždyť, co je o Vánocích důležitějšího než okna tak čistá, že do nich narážejí ptáci?

Stromeček máme schovaný v garáži a do tepla ho přineseme až dva dny před Štědrým dnem. Neopadá tak rychle a navíc nepřekáží. Vždycky se hádáme, kdo ho bude zdobit. Zdobit stromeček totiž u nás nikoho nebaví. Když už máme konečně hotovo, přijde mamka a je zle. Tu naše práce nejen že nikdy neohromí, ale ještě se kolikrát zlobí, že jsme stromek ozdobili nesprávnou barvou. Prý koupila ozdoby nové a určitě někde jsou. V ten moment s bráchou házíme řetězy zpátky do krabice a odcházíme dívat se na pohádky.

Jak to máme s dárky? Já je každoročně vyrábím. Občas sice někomu něco koupím, ale příbuzným, kterým se nikdy nic nelíbí, něco vyytvořím. Svíčku, mýdlo, čajovou směs nebo jim pomaluju hrnek. Když je to totiž vlastnoručně vyrobené, nemůžou mi to hodit na hlavu. Nejen, že se jim to musí líbit, ale taky se nemůžou tvářit kysele. Je to koneckonců vyrobené s láskou. A s láskou to opravdu vyrobené je. Jen jsem si takhle pojistila, že si u stromečku nebudou stěžovat, a Vánoce tak budou o něco snesitelnější.

Popravdě Vánoce u nás máme všichni z povinnosti. Uklízíme z povinnosti, dárky vymýšlíme z povinnosti, cukroví máme na stole z povinnosti a stromeček taky zdobíme jen z povinnosti. Nevím, kdo by snášel nejhůř, kdybychom Vánoce úplně zrušili. Ale sázím na ty babičky.

Mně by ale zrušené Vánoce vyhovovaly. Rozhodně by to znamenalo míň stresu. Asi bych si tím ale vysloužila pověst Grinche nebo Ebenezera Vydřigroše, zlodějů a kazičů Vánoc. Ti se ale nakonec taky napravili a s vánočními svátky se usmířili. Těžko říct, jak bych nakonec dopadla já. 

Artie