Mistr a Markétka - Jak je to se žánrem?

02.04.2020

Pokud někdy na tuto knihu natrefíte, tak vás rychle a bezpodmínečně vtáhne svým neobvyklým dějem plným fantastických a vtipných epizod v kombinaci s historií a příběhem o lásce zcela jiné úrovně. Řeč je o díle Michaila Bulgakova - Mistr a Markétka.

Dnešním tématem je žánr této knihy. Když kouknete do Slovníku světových literárních děl, tak... no, běžný čtenář z toho nejspíš moudrý nebude: "románové podobenství propojující fantaskní grotesku na ďábelské motivy s travestií faustovského a biblického tématu." A než se začnete chytat za hlavu s myšlenkou, co si to ti literáti vymýšlí za definice, nezoufejte, hned vám vše objasním.

"Románové podobenství" - s tím slovem "románové" je vše jasné. Jedná se... o román, tj. o žánr se spletitým dějem, velkým množstvím propracovaných postav, několika dějovými liniemi, odehrávající se v delším časovém období. Pozor - román se nedefinuje podle počtu stran, slov či znaků. Jde především opravdu o děj jako takový. S "podobenstvím" je to zajímavější, proto se mu chci věnovat trošku víc.

Kdo z vás četl Nový zákon... No, to jsem to možná vzala trošku ze špatného konce. Takhle - v Bibli v Novém zákoně naleznete příběhy, které Ježíš vypráví svým apoštolům.

Jedno z nejznámějších podobenství - O marnotratném synovi - pojednává o otci a jeho dvou synech. Mladší dostane od otce penízky, valí do světa, kde je samozřejmě všechny utratí, a pak bydlí s prasaty. Náhle ho ale napadne se vrátit k otci a poprosit o odpuštění. Jeho táta se pak raduje až do aleluja, protože si myslel, že je jeho mladší syn mrtvý, a jako správný rodič mu odpustí. Dokonce na jeho počest chce uspořádat hostinu. Starší bratr, který celou dobu byl s otcem, se najednou naštve a povídá: "Já tu furt makám a pro mě si žádnou hostinu nepřipravil." Pak přichází, samotná pointa celého příběhu: "Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé. Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev a zase žije, ztratil se a je nalezen." Možná si říkáte - co se nám to tady ta Annie snaží říct? Pro jistotu - ne, nesnažím se vás naverbovat do katolictví, křesťanství a Bůh ví čeho. Stále jsme v literatuře, okay?

Teď ta skrytá pointa příběhu: mladší syn je duše, která odejde od Boha-otce, aby hřešila. Pak si ale uvědomí své chyby a Bůh-otec ji vždycky přijme zpět k sobě do Království Nebeského. A proč se vzteká starší bratr? Bůh si totiž bude vždy velmi vážit duše, která zhřešila, která zhřešila, ale nakonec zase našla svoji cestu k Bohu. Tradá! Nyní zpět k tématu, konkrétně k tomu, proč je Mistr a Markétka podobenstvím: protože má taky tento skrytý smysl. Zatím nebudu psát jaký, protože se mu budu taktéž věnovat v jednom ze svých dalších esejí (mimochodem, slovo "esej" má i mužský i ženský rod).

Posuneme se dál v definici! Pro jistotu si ji ale připomeňme po tak zdlouhavém pojednání o podobenství: Mistr a Markétka je "románové podobenství propojující fantaskní grotesku na ďábelské motivy s travestií faustovského a biblického tématu."

"Fantaskní groteska" - "fantaskní" tj. "fantastická." Jednoduché.

U "grotesky" se zase na chvíli zastavím. Groteska je to, co způsobuje "zvrat reálného v ireálné." Doslova staví všechno na hlavu. V případě tohoto díla grotesku více spatříte v postavách Korovjeva a Kocoura Kňoura. Ti dva, zvláště blíž ke konci díla, v Moskvě způsobují takový chaos, že se nad tím dnešní čtenář může jen smát, zatímco Rus v období SSSR by jen brečel.

Přecházíme na "ďábelské motivy." No, první slovo znovu mluví samo za sebe, zatímco u motivů bych se taky chtěla na pár chvilek zastavit. Prakticky u každé knihy se vždycky setkáte s pojmy "téma" a "motiv." A oba tyto pojmy se vysvětlují... no, komplikovaně.

Téma bývá obvykle jedno slovo, které knize vévodí. Může být buď v názvu (Babička Boženy Němcové) nebo skoro nepostřehnutelné kvůli většímu množství témat v díle. Obvykle to bývají takové ty klasické věci jako láska, přátelství, pomsta, víra atd.

Motiv je pro změnu několik slov, které na téma poukazují. V případě Mistra a Markétky a "ďábelských motivů" se jedná o kouzla, triky, smrt, čarodějnice, gala ples u satana atd. atp. Motivů bývá opravdu v dílech mnoho, ale v této definici se objevují především kvůli tomu, že jsou "ďábelské."

Blížíme se ke konci a máme zde "travestii faustovského a biblického tématu." Díky Bohu, že téma už je objasněné a vrhneme se prvně na "travestii."

Přiznám se, že s tímto žánrem mám stále problémy, protože se mi nepatrně plete s parodií. Parodie, travestie a pastiš patří totiž mezi hypertextuální žánry, tj. žánry, které se vážou na již vzniklé texty. Proto vždycky slyšíme "parodie na to a na to" (z nějakého důvodu mi zatím jen naskakuje parodie na Stmívání); ona parodie sama o sobě, zcela nezávislá, ani neexistuje. Stejně tak i travestie. Čím se ale od sebe liší?

V případě parodie jde o to, že... no, když už jsem přitáhla to Stmívání (nebo si vzpomeňte na jinou filmovou parodii) - dějově všechno šlo stejně jako v originále, ale obsah byl pozměněn (jinak by to nebylo tak vtipný, že jo). A jak by vypadala travestie? Představte si Bellu a Edwarda, např. v historickém filmu, ale s tím, že se děj jako takový nezmění. Ideálním příkladem by byla kniha a film Pýcha, předsudek a zombie.

A naposledy zpět k definici Mistra a Markétky - kde je tam tedy "travestie faustovského a biblického tématu"? Ajaj, ještě "faustovského"! Nuž, let's do it.

Jméno Faust vám pravděpodobně něco řekne. Pravděpodobně se vám u toho vybaví ještě Mefostofeles či Mefisto. Zkrátka, Faust je velmi oblíbeným tématem pro literární zpracování, protože se údajně jedná o osobu (reálnou historickou!), která uzavřela dohodu s ďáblem. Bulgakov ve svém díle pracuje s tím nejznámějším ztvárněním, konkrétně od J. W. Goetha - Faust (nečekaně). Na začátku Mistra a Markétky naleznete citát z Goethova Fausta a Markétka z Fausta je srovnatelná s Markétkou od Bulgakova. A voilá - máme "faustovské téma."

"Biblické téma" se projevuje především ve chvílích, kdy se noříme v Mistrovi a Markétce do příběhu Ha-Nocriho a Piláta Pontského. Třešničkou na dortu je, že příběh o Pilátu Pontském dělá z díla Bulgakova ještě román v románu, což je taky žánr. Román o Pilátu Pontském je totiž napsán jednou z postav knihy - Mistrem.

Zakončujeme, dámy a pánové! "Travestie faustovského a biblického tématu" je tudíž "předělaný" příběh (zachovává děj, ale mění formu), zaměřený na faustovské (např. Markétka, která ve Faustovi opravdu je tématem) a biblické (Pilát Pontský, Ha-Nocri alias Ježíš atd.) téma.

A jsme na konci. Jak vidíte, žánr není jen jedno nebo dvě slova. A jen na žánr jedné jediné knihy se dá udělat celý referát. Krom toho jste se dozvěděli pár zajímavých literárních informací, kterých ještě bude celý vagón, ale se vším pomalu (zase nechci, abyste pak měli k literatuře odpor, že jo).

Čtěte, sněte, pište!

Annie Mirai

POUŽITÁ LITERATURA

Bulgakov, Michail. Mistr a Markétka. Přel. Morávková, Alena. Praha : Městská knihovna v Praze, 2019.

Macura a kol. Slovník světových literárních děl. Praha : Odeon, 1988.

Katis. Podobenství o marnotratném synu. In Pod lupou. [online]. [cit. dne 24. 2. 2020]. Dostupné z: <https://katis.signaly.cz/0901/podobenstvi-o-marnotratnem-synu>