Autorův průvodce fanfiction: Kapitola pátá: Pozor, OOC útočí!

Jednou z nejtěžších věcí na psaní fanfiction jsou postavy. Proč lidé čtou fanfiction? Protože si zamilovali prostředí, postavy nebo obojí. Pokud je postava napsaná v rozporu s tím, kým je v originálu, může s tím mít mnoho čtenářů problém. Přestanou příběh číst a možná i nechají komentář, že je vaše postava OOC. Co přesně jim vadí a jak se tomu vyvarovat?

Je potřeba si na OOC, neboli Out Of Character (mimo charakter) dát pozor. Jsou situace, ve kterých vám to jako autorovi projde, ale těch je málo a přímo se vážou na typ čtenářů, které máte, a styl, jakým píšete.

Jak se tedy OOC vyvarovat?

Poznejte svou postavu. Každá postava se skládá z několika faktorů. S jejich pomocí můžete postavu napsat věrohodně tak, aby čtenáři měli pocit, že je to ten samý člověk jako z originálu.

Oblíbenosti a neoblíbenosti

Co má postava ráda a co nesnáší? Může se jednat o jídlo, žánry filmů a hudby, koníčky a zájmy. Pokud se vám podaří z originálu vytáhnout tyto oblíbenosti a neoblíbenosti a pokud je použijete ve svém díle, čtenáři spokojeně pokývají hlavou, protože to je to, co o postavě vědí i oni.

Ne vždy tyto oblíbenosti a neoblíbenosti musí být v originále uvedeny. Měly by ale z něj vycházet a čtenářovi by měly dávat smysl vzhledem k tomu, co o postavě sám ví. (Nebo mu připomenete.) Pokud v originále není zmíněný oblíbený film postavy, můžete si ho vymyslet. Všichni zúčastnění by ale měli chápat, proč ho má postava ráda. Je to oblíbený film z dětství spojený s nostalgickými vzpomínkami? Je to pro postavu únik? Oceňuje hlavního hrdinu nebo hudbu? Zkrátka a dobře, čtenář by neměl mít důvod se s vámi hádat, že tenhle film to určitě být nemůže. Může to být překvapivé, mělo by to ale být pochopitelné. A vaší prací jako autora je zařídit, aby to pochopitelné a smysluplné bylo.

Vlastnosti a povaha

Kým postava je? Kdybyste měli postavu popsat deseti přídavnými jmény, jaká to budou? Co postavu pohání, co je pro ni důležité a co by postava nikdy neudělala? Vlastnosti a povaha jsou nejdůležitější při práci s postavami. Pokud uděláte z upřímného a dobrého člověka lháře a monstrum... Rozhodně se vám povedlo OOC. Nemusí to být tak vyhrocené. Stačí, když postava, která vždy přijde včas a připravená, ve vaší fanfikci chodí pozdě a je jí to jedno.

Ale, co když v příběhu potřebujete (nebo chcete), aby upřímná postava zalhala nebo zradila někoho jiného? I to jde, dá to ale práci. Pokud se rozhodnete jít proti tomu, co o postavě z originálu všichni vědí, musíte zařídit, aby to dávalo smysl. Co by upřímného člověka donutilo lhát? Najděte tyto důvody a zakomponujte je do příběhu. Vydírání? Pocit nedoceněnosti? Jednání ve jménu většího dobra? Nebo postava není ve skutečnosti takový svatoušek, jak si všichni myslí?

Hodně záleží na tom, jestli postavě čtenář "vidí do hlavy". Když jako čtenáři víme, co si postava myslí, měli bychom znát její motivace a důvody okamžitě. Nemělo by pro nás být překvapením, že lže. Víme, co si myslí, a víme, že to, co říká nahlas, tomu neodpovídá. Když lže, víme, proč to dělá. Postava nám to nemusí vysvětlovat. Když si myslí, že je párty nudná, jídlo příšerné a hudba příliš potichu, a přitom pořadateli s úsměvem řekne, že si to užila a že děkuje za pozvání, je nám jasné, že nelže ze zlého úmyslu a je jen slušná. Znát motivaci postavy je v tomto případě klíčové. Když postavě čtenář vidí do hlavy, jak může nechápat, proč něco dělá a neznat důvody? Není nutné prozradit všechno, mělo by ale být jasné, že má určitou motivaci.

Co když postavě do hlavy nevidíme? Pokud se například loajální přítel přidá na stranu nepřítele, šokuje to po právu hrdinu i čtenáře. Tak nečekané! Ale pozor, když se pak čtenář nad příběhem zamyslí, mělo by mu všechno do sebe zapadnout. Zrádce může sám vysvětlit, jak některé situace vnímal on. Může a nemusí být v právu, ale pořád by měl mít své důvody, proč zradil.

Důležitá otázka.

Znáte vy, jako autor, zrádcovy důvody? Pokud ano, pak je to v pořádku a stálo by za uvážení, jestli existují způsoby, jak tyto důvody do příběhu promítnout. Je jediným autorovým důvodem pro zradu posun příběhu nebo zápletka? Eeeeeeeeh. To není dobré. To je OOC jako vyšité. Rychle pryč!

Může vám ale pomoci, že čtenáři mají JEN zprostředkovaný dojem o postavě na základě toho, co viděli v originále a co se ve fanfikci rozhodnete ukázat. "Vždycky je ochotný pomoct a můžeme se na něj spolehnout" může být cestou k člověku, který je vyhořelý a má vztek, že všichni chtějí pomoc ale jemu nepomůže nikdo. "Nikdy by nelhal" může být cestou přes "nikdy by mi nelhal o důležitých věcech, ale viděl jsem ho lhát servírce nebo učiteli, aby mě dostal z problémů" k "nemůžu uvěřit tomu, že jsi mi lhal". (viz obrázek) Záleží na tom, co vypravěč čtenářům sdělí a čeho si sám všímá.

Gesta a řeč

Gesta a řeč jsou nejjemnější nuancí, která čtenáři pomůže vidět postavu živě před očima. Můžete je vymyslet sami v souladu s povahou postavy nebo máte možnost pečlivě nastudovat, jak se chová v originále. Málokdy se vám stane, že by vám čtenáři řekl, že vaše postava je OOC, protože si příliš hraje s prstenem nebo moc krčí nos. Když se vám ale například podaří vypozorovat, že si postava v originále mne dlaň vždycky, když je ve stresu, a použijete to ve svém díle... Ding ding ding, úspěch zaručen! To samé platí pro řeč. Používá postava často určitou frázi nebo má specifický způsob řeči? Použijte to. Jestli má sarkastické poznámky, využijte jich. Jestli se postava chová jako veverka na kafi a v kulometné palbě řekne všechno, co si myslí, udělejte to taky. Nedávalo by smysl, kdyby takový člověk vydržel sedět v klidu hodiny na poradě a mluvil v krátkých a promyšlených větách.

No dobře, ale jak to mám udělat?

Dobrá otázka. Klíčem je studium. Prohledejte Youtube a pouštějte si videa s touto postavou. Můžou to být útržky z filmu nebo analýzy ostatních. Projděte si specifické scény ve filmech i v knihách a zaměřte se na způsob, jakým postava mluví, jak se chová. Někdy je těžké "vydestilovat" z originálu podstatu postavy. Máte pocit, že vám uniká, nevíte, na co zaměřit, nevíte, jak ji napsat. Podívejte se, jak ji zpracovali ostatní ve svých fanfikcích. Možná budete mít štěstí a narazíte na autory, kteří si svůj průzkum poctivě udělali. Nebo se vám podaří vypozorovat u postavy detaily, které se u různých autorů opakují. Je na vás, jestli si dáte tu práci a vydestilujete si všechno sami nebo jestli využijete práci ostatních. Obě varianty mají své plusy a mínusy.

Co když ale chci ze záporáka udělat dobráka a z dobráka záporáka?

Jasně, můžete. Proč ne? To, že je někdo na straně zla nebo dobra ale kompletně nezmění jeho povahu. Extrovert bude pořád extrovertem. Introvert zase introvertem. Někdo orientovaný na rodinu a přátele se o ně bude starat bez ohledu na to, jestli se bude snažit svět ochránit nebo ovládnout svět. Anarchista bude mít problém s nesmyslnými pravidly i když bude dobrákem a hrdinou. Chytrák se nestane hlupákem. Loajální člověk bude pořád loajální. Někdo, komu záleží na lidech, se může stát záporákem, protože se bude snažit změnit systém, který lidem na dně společnosti ubližuje. Ať dobrákem nebo záporákem, pořád bude tím samým člověkem. Pořád bude mít stejná gesta, pořád bude mít rád hudbu nebo zelený čaj, pořád bude mít stejné koníčky a priority v životě. Změnou povolání se nezmění vaše osobnost, tak proč by to se změnou stran mělo být jinak? Ano, může se změnit trochu. Vyvraždění celého národa člověka změní. Ale přesto by jste měli vidět stejný set schopností, se kterým se ale naložilo jinak. Některé vlastnosti ustoupí, jiné vyplavou na povrch. Pořád je to ale ten samý člověk.

Ještě jednou.

Pořád je to ten samý člověk.

Ale já postavu CHCI ZMĚNIT VÍC.

Když už se pro změnu určitých aspektů osobnosti postavy rozhodnete, držte se toho. Pokud z flákače uděláte právníka, čtenáři vám nespolknou, když se začne zčistajasna chovat jako líný tupec. Už přijali, že je chytrý, disciplinovaný a dovede využívat logiku. Jestli se ale zachová hloupě, protože to jako autor v příběhu potřebujete... v ten moment přestává dávat smysl. Takové chování nebude odpovídat jeho aktuální povaze. Nezáleží na tom, že se v originále jako hlupák choval často, protože ve vašem díle jste představili realitu, kdy hlupákem není. A argument, že v originále to tak bylo, už ale nezabere.

Na OOC postavy je důležité si dát pozor. Psaní fanfikcí JE o psaní známých postav, včetně jejich povah. S originálem by neměli mít společný jen vzhled nebo jméno. Když čtenář čte fanfikci o Strýčkovi Skrblíkovi, chce číst o největším mazákovi, který s odhodlánou tvrdohlavostí vybudoval své impérium, a ne o Casanovi, který utrácí peníze hlava nehlava a nemá žádnou pracovní morálku. Pokud fanfikci a ne-fanfikci od sebe odlišuje jen pár jmen a nic jiného, je možné, že čtenáři i ostatní autoři tuto "fanfikci" označí za falešnou a jen využívající oblíbenost postav, ve snaze lapit čtenáře. Příběh o oblíbené postavě nebo zpěvákovi si rozklikne víc lidí, než příběh o jakémsi Jendovi. Jenže lidé čekají, že budou číst o svém člověku, ne o Jendovi, který je podvodníkem, co se jako oblíbenec jen maskuje.

Klíčem psaní postav ve fanfikcích jsou motivace a pochopení. Jestliže autor pochopí, kým postava je, a zná její motivace, bude pro něj mnohem jednodušší s postavou dál pracovat. Bude ji také moci změnit tak, aby to nebylo pro čtenáře jako pěst do břicha. Místo toho to čtenář může vnímat jako vývoj, hlubší a zajímavé prozkoumání osobnosti nebo originální změnu pohledu.

Držte se mějte se!

- Artie